Aleš "Agi" Bojanovský - To máte tak...
Aleš "Agi" Bojanovský - To máte tak...
No jo, už je to fakt na levingston. Jen si borec trošku začne volizovat tu pravó letní pohodu, už aby na ňu pomalu házel kakáč. Fakt. Léto už je skoro pali, né že by bylo pali úplně, ale hicna už asi nebude. Dyť podle kaloša léto finušuje až někdy za půlkó devátýho metra. Sténě si myslím, že letos měl z nás svaté Peťa čurinu. Je to tak, je ? V pátým metru bylo hicny, že se to ani ve vasru nedalo předéchat. Prigl byl voblepené jak mucholapka muchama, vasr ešče čisté bez zelenýho přelivu, né jako v červencu, když z vasru vyhópneš a za plavkama máš zelenó džunglu... No ale to vydrželo tak čtrnáct dnů a pak zase chvilu kaltna, žes musel pomale z regálu vytáhnót dlóhý hózny a kraťasy nacpat k ledu. Nevím, co tam do sebe navrchu klopil, ale fakt nás letos měl na háku. Ke koncu šestýho metru, kdy už to v bódě stojí za prd, kindoši a pubáli se svéma nadřízenéma hrnó na prohazunky do natůry, aby vodlechčili šuldovi, keré nevěděl za celé školní jár kam dřív vlítnót, už zase zoncna vyhópla z kutlochu a bylo celkem hic. Dlóhý hózny šly chrnět a nastópily kraťase. Vypadalo to celkem slibně, ale jen tak na chvilu, aby na nás Peťa zas udělal dojem natáhl nás do pohody. Celé Štatl vožil, kocóři na sebe nacpali co némíň hader, samo že na volnoběh, aby štengrovali borce a aby taky bylo na co hodit voko. To k té správné atmošce přece patří asi tak jako ťamani s čórovanéma hadrama.
Poslední den šestýho metru v té šílené hicně naklapali kindoši a pubáli naposled do bódy, kde každé z nich vyfasoval glét vo tom, jak byl kdo namakané a jak kdo šprtal a kamošil s učitelama. No a pak to začlo: velké dvómetrové vegáč. Teď už su sice zkušené dvó kindrové choroš a žádné dvómetrové vegáč už nemám, ale sténě to furt žeru jako bych do té bódy klapal taky, jen s tím rozdílem, že ve finále není žádné glét, ale vobčas ňáký love na zalepení čuně. Ale co se dá dělat ? Většina kindošů vodjela do různéch lágrů pod celty, na vandry a Ti co měli lepší glét a choroši víc lovů, tak k móřu. Mě ani móře moc nebere. To se radši šmrncu po hokně u Priglu, to je štatlařský móře, to je Jandran. Už sem vo tom házel hantec minule, ale nésu stavu v létě vydržet bez Glgajícího fógl-čápa a Sirky na Špici Priglu. Ta pohoda, když musíš házet majzla na kindoše, aby nehópli do vasru nebo aby po nich nevyjel labuťák to je teprv vono – hlavně když ulevíš kostře. Je tam fakt pohoda, ale co mě dost štve je hafo póvlovéch stánku, kde by ti vnutili snad všecko, ale bez toho by to asi nebylo vončo – taky to k Priglu patří. Já se fakt na ten dvómetrové vegáč dycky klepu. Nemusím mít narvanó kapcu lovama, úplně mně stačí, když na cemr nahodím staré bágl a naklapu do natůry, kde je klídek a nevotrvaujó tam žádní mastňáli. Tam votravuje jenom lítací póvl jako só komáři a hovada. No a když večer hodíš blesk, vyhópne fajr, cinkneš na klofnu ňákó zonku – to je pak paráda. Vůbec se mně pak vůbec nechce zpátky do Štatlu.
Teď už je podzim – třičtvrtě finále járu. Už není taková hicna, narazíš jen na pár skalních borců, keří razijó aus i když není zoncna a co hlavně – pastva pro augle: negómu lepší špizunk na celó kántry, jako když stromiska hážó různěkolorový přelivy. To ze mě všecko spadne a su zase v takové té betálné pohodě. A pak se říká, že nélepší pro pohodu je léto – prd – celé jár je betálné. V každým čtvrtfinále je něco špicovýho a pro každýho je důležitý, aby si udržel pohodovó atmošku celé jár.
poslední úprava 12.12.2000 / vytvořeno a optimalizováno pro Netscape Communicator 4.75 / 800x600 / CE1250
(c) 1998 - 2000 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@army.cz
