Brno roku 1243

Skok na stránku se seznamem povídekSkok na hlavní stranuPošta - napište mi
 

Honza Hlaváček - Šípkatá Růža

 
Před těžkéma járama někde v cajzlově ufachčil jeden správné kingál svý starý kindoša. Byla to kocna, tak ji starý medvědi začli hókat po mutře - Růža. Fotr byl správnej řízek, tak hned hókl do placu, že v pátek proběhne na Růženinu počest spářka. V sobotu se nemusí do haklu, tak se všichni zbořijó jak Drážďány. Pozval svý nélepší kámoše i s vlečňákama. Stará Růža chcela přitáhnót i tři suďály. „Ty dvě gertrudy ať přirazijó, ale tu třetí, Libunu, nepustím přes futra, to jí rači přerazím tužky“, zahlásil kingál. „Kalí první ligu, vždycky se naboří, motá se pak jak hovno pod splavem a hlásí blbý žgryndy a samý pasový války. Před dvaceti jařinama přisódila jedný koc takové rypál, že ji v betli museli fšici hofírci házet přes štryclu pytloš. Sténě nemůže dovalit vágenem,  když ji nedávno pustili z odmašťovny a noty má ještě v čistírně.“
Na fetu to bylo špicový, hrnuly se škopky, rumunsko, lak na rakve, vajnoš, chaloval se samé špicové dlabanec, šnycle, mořský fišle a pro fajnovky i nějaký vegetariánský války.
Pak už naklapaly suďály a jedna hlásila, že Růža bude chytrá jak rádio a druhá, která už byla jak motyka, zameldovala, že Růža bude špica krásné kocór s betelnó kostró a  blond haryzonama jak Pamela Anderson. Jen ten silikon do kozišťat tehdá ještě negómali ufachčit a spolíhali na přírodu.
Všici byli v ókeju, těžké radovanec, když najednou doklapala vytočená Libuna. Někdo ji nabonzoval, že bude glgačka a tak přirazila na raku. Ze startu vytáhla lampu červa, na to řachla dvě bavorska, zalila škopkem a hlásí:Až jí bude vosumnáct jařin, tak se píchne, hodí chrupku a s ní i celý kingálství.
   Járy hrnuly a když měla Růža vosmnáctiny, začli mít všici vokolo ni boby. Co mělo vostró špicu valilo do kopru. Votupili všecky mesry, gáble, šavle a dlabalo se jen bagrem. Jehly, špendliky i zichrajcky šly taky do šmelcu. Růža měla furt za hrbem nějakýho borca, kterej imrvére házel čučku, jestli není něco v okolí, vo co by se mohla píchnót.
Její hofírek, princál vod vedle, to už nezkósnul a radši hodil mávačku.I ostatní sokoli nahlásili vo takovó rizikovó kobru nezájem a naháněli radši jinačí hafany po vokolí. Kingálovi už z toho všeho hrabalo v budce a řešil to každej den hned po ránu rumunskem, pro sichrovku do obou pastelek naráz.
Mutra už pár jařin kempovala na krchově. Staré na ni dělal serpentýny z lovama, který cpal do mladéch kocórů a sponzorování palíren, tak ji z toho prdlo v kuli a hodila si na truc mašlu.
Růža si už začala dělat pupínky, že zůstane nadosmrti nevodsponěná. Naštěstí jí začal nahánět bořík, které pigloval chlupatý beneli od kingálskýho dostavníku. Ksicht měl sice jak padesátku šmirgl, ovary jak rákosníček, kelca jak noty na škopky a ještě mu trochu švidraly baterky. Ale na druhó stranu byl rovinové kořeň a nevařil na ňu nikdy žádný podělávky. Jednó ji dovalil na scuka krásnó růžu. Šel z ní tak betelné štynkec, že si přestala dávat majzla. Šlukovala to, jak nějaké naklepané borec téčko, pak se škrábla do habrůvky o trnisko a mázla sebó jak široká tak dlóhá na dlážku. Nahodila bleskovó chrupku a s ňó i celý kingálsko. Fógli zalomili v letu, ti co chalovali, už nedonesli další dlabanec do gumovky. Voplodněný válce  hořely všem furt dál, až  některém boříkům začaly fajrovat sandále. Navíc celé zámek obrostl šípkatém křoviskem, že náhodné pěšák místo gotiky gómal kulovku.
Tak tam všici groňali hafo jařin, hafo vasrůvky od tý doby vzalo kramle, když k zámku naštatlil betelné princál, co nebyl žádné měkké Saša, ale už dlóho s nikým neklepal a tak byl nadržené, jak polární badatel. Když doklapal k temu řáholisku, hodil interes, co by se vevnitř dalo votočit, jestli nějaká zobka, glgačka, starožitný ráčny, nebo aspoň ňáký patrony do štrajtofle. Hópnul teda na rychlíka k Přemovi Podlahovi do kšeftu pro křovinořez a začal makat. Za hoďku nebylo co řešit. Nahrnul se mezi futra a chtěl začít čórovat. Pak zgómnul Růžu, jak se válí jak hluchá sviňa vedle betle, úplně  tuhason . Nahodil těřké radovanec, že konečně bude po dlóhym čase kocór v tróbě. Chvilku ju pigloval, ale ňák ho nerajcovalo, že se nemele. Tak jí dal hubana a vona sebou v tu ranu hned začala mrskat. Napřed dělala vlny, že je to levandula, že by s nim neměla klepat, když se ještě ani pořádně negómó a házela na něj čučku jak bacil do lekárny. Ale když jí mázl goldnové kódr na klepeto tak vyměkla a  hned bylo všechno v ókeju. Jen co ji vykropil hrobku však naklapal její fotr a nahlásil, že si jí teď princál musí vzít i s kingálstvím, nebo jináč dostane do dózny. Proběhla těžká grilovačka, mladí se vogólovali a za pár jařin kolem nich skákalo hafo sarančat.

Přesun na začátek strany


(c) 1998 - 2005 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@hantec.cz