Brno roku 1243

Skok na stránku se seznamem povídekSkok na hlavní stranuPošta - napište mi
 

Aleš "Agi" BOJANOVSKÝ - Vo krokóšovi z rathausu

 
 Jak to s tym našim krokodýlem, s tó našó potvoró bylo, to ani žádné pořádně negóme. Jistý je, že ho mázli ke stropu do Rathausu, ale jak to proběhlo v reálu, tak to moc nekóřím, pré to bylo asi ňák tak:
 V ňákéch oltecovéch  dobách, kdesi v Trutnově, hážó do placu, že krokóša sejmuli v jeho béváku mukli jakýhosi kalóska, kerýmu hókali Trut. Bylo to kolem járu deset kol, když dávali štatl do placu. Ňáké jár po tym cajzlovská véška – kníža Olda hodil zvadlo na glgačku do Štatlu, na kerý chcel všem natlačit do budky, že jeho synátor bude moravské markab. Vo tym žádná, že na tak solidní potlach doklapalo hafo borců, protože už teď se jim klepaly haluze, protože jim bylo jasný, že proběhne burčáková smršť.
 Na své suprové hajtře dohrnul i správné mlatař Albert Trut s celé svó sajtnó a Oldovi dovalil vycpanýho krokóša. Olda měl nédřív fédry, co s tím, ale Trut furt dělal machra, že ho sejmul sám a furt tlačil, aby ho mázl do rathausu. A tak slovo dalo slovo, burčák promile a za chvílu už se krokóš hópal na třech řeťazách, aby každé viděl, jaké je Trut borec.
 Jenže storku vo tym, že krokóša sejmul Trut, moc borci ze Štatlu nežrali, protože stačilo hodit na Truta trochu ramena a hned byl podělané – taková to byla móka.
 Mezi někeréma se ale hantýruje, že krokóša dotáhli do Štatlu ze svéch vandrů krojcmeni, iní zas plkajó, že borcům z Rathausu ho dal turecké sultán, ale kovaní štatlaři majó v budkách fest zasazený, že krokóša nikdo nepřitáhl... Lajvčil ve Štatlu u Svratky,  kde měl ve skale bévák. Všem, co měli kolem kéry, už fest lezl na nervy. Když byl módr, cháloval co se dalo a co mu vlezlo pod tlamu. Všici z něho měli fedry a negómali ani ťuk jak ho vykvaltovat ze Štatlu aus. Z Rathausu hlásili, že když ho někdo vyexportuje aus, tak dostane kilo goldny, ale žádné Muromec se nehnal.
 Až jednó.
 Do knajpy u Modrýho lva naklapal řeznické poskok, keré vandroval po celým světě a byl nabité jak tank. Hodil v knajpě sicnu a nastražil ovar. Všici plkali jenom vo krokóšovi. Dal si škopek a až toho měl plný bréle, vyhópl na štokrle a hodil do placu, že když só všici takový mošny, tak tu potvoru ze Štatlu vykope sám. Knajpa ztichla a až to všem došlo, že by mohl bét konečně s krokóšem the end, začali nadšeně hulákat jaká je to paráda a začaly bóchat kořalky. Řeznické poskok jenom potřeboval kůžu z vola a kybl nehašenýho vápniska. Štatlaři mu na to hópli a co chcel, to mu donesli. Řeznické zašil vápnisko do kůže z vola, nahodil na káru a vodklapal. Když dohrnul k vasrůvce, kde krokóš durchčil, máznul kůžu na zem a hodil čekanku. Za chvílu se vopravdu přišóral a hned začal kůžu chálovat. Až ju celó natlačil, naglgal se vasrůvky ze Svratky šel se hodit do klidu. To si ale ufachčil těžké pakec ... Vápnisko v něm začalo makat, krokóš se nafókl a rupl. Až se to z rathausu domákli, začlo se v celým Štatlu v těžkým stylu oslavovat. Knajpy ani nezavíraly a škopkovalo se vo sto šest. Řeznické byl king, vod borců z rathausu vysomroval ňákó tu goldnu a vodklapal zase na vandr.
 No a vod těch dob už  štatlaři nemuseli mít fedry z žádný potvory.
 

Přesun na začátek strany


poslední úprava 16.11.1999 / vytvořeno a optimalizováno pro Netscape Communicator 4.7 / 800x600 / CE1250
(c) 1998 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@hantec.cz