Brno roku 1243

Skok na stránku se seznamem povídekSkok na hlavní stranuPošta - napište mi
 

Pavel - Špica jařiny pod čokla

 

V šesté luně rokenrolu, bez járu 19 a půl kila, moje baterky prvně blikly na Oskara.  Přes kopírák, dva járy a dva metry curik, z máti vyhóp rósňák bráška a v kirchu prča a lochec.  Mutra s fotýnkem mázli řepy do holpu s borcem v kolárku, a ten nás v mešitě pocákal vasrůvkó, jak Žanek malýho kiloše z Jordánu. Do gléta nameldovali mená dvó svatéch, co hafo jařin jedó rumunskem spářku, 

dvacátédeváté centimetr šestýho metru. Házet čučku na bednu ve vigvamu tehdá mohli akorát borci za slanó kaluží. V domovině leda rádio a cajtunk skvadry komárů, co ševelil vo Stalinově brázdě na flaksu v Práglu. V tem šutru byla vysochaná i rolnice jak klepetem honí brko v rórách novátora za ní.  Jak mazal Stadtleben,  vypad sem z bódy, a to frčeli harizony na brouky co zongčily perné den se žlutó ponorkou. Pak sem vypad  i ze šrotiště, to sme hrabali honihárem máňu jak hipíci. Potém sem dva járy na splav lukal brómové té u zelenéch gum, a přes čáry se nabórala komplet waršawská grupa. Mezerovali enem olašští morgoši z Rumánie. V pikách sem dál vegetil na sólovku, a vymastil kdejakou kocandu. Žádná křeč, než se naštychovala borka s odlitkem. Razila do karfiólu klíny až sem flignu sežral. Serpentýnama v tunelu mě vogrilovala. Jako férové borec, zmáknu novodurové betlém, bůra + jedna, dva štoky, na lontě v Čučkově. A potém už piluju glajze do háčku u Juldy Fuldy v Blajkecu, kde sem klepal jako šalinář na Vé eN. Semo-tamo mě fabála  hnala aus z domášova, prvně na různo k Azbukům, círka tři járy, taky na flák hantecu do jurty po Čingischánovi, a ve šlusu sem čóhal u sfingy na Cheopse. Ufachčil sem terno a vybóchal betelné šupy. V kempu sem v betli kropil hrobku, a v kopru uklohnil tři další sviště. Vyklepanéma dolckama sem prolepil  fanglové koráb vod Bavořiště, 6 cilindrů, sedmikilový lajny, abych tam alles kindoše nahňahňal, než to začlo být krén.  

Na tuty kóřite ty storky jak baby najebaný do palice, nemaj šajn co s rópama v řepě. 

Moja pálená fošna, krom šropálů neprožívala žádné hák, enem futrovala,  glgala meltu, a jebala mě do ucha, ale furt redy zobat moje vrany.  Při finiši mně k sódu mázla s podělávkou, abych balil kramle, vodlifroval z kéru a cáloval vocasný.

V mlénici hnedka z kraju, mlynářka somrovala eši čechruju bahno. Duju rovnó válku. Ta stará vražda, prošlá záruční lhůtó s angorákama jak kráva v bahně zabředlá, esli i kýble dva? Já, že někdy ja. Jodovky jak závodní šnek, nahodila zelené přeliv, a ječí, že su norek, krén otík, s pubálama levingston, imrvére pali, a do kameňa mě zamachlovat. Já štajf, sukuju fest tuhy, aby v hóznách nebyl přeliv hnědé. Bobky byly, totáč sice pali, ale v mlénici schnilá sajtna eště vod komančů, póvl na tyčku. Na finýto, zacáluj velké kiloš, sem kleknservis neprubnul.  Herr je!, bévalka ve vatě, zhrábla majlant aloše, a já v depce. Z fenstru aus rukavica méch kadlátek neplachtila, ale sténě sem v těžkým ponoru zdvíhal krovky. Utyplovalo pár metrů, zrovna  pařím v paluši, když natrtal kéma s babáčem, že máznem kiby. V mariáši kobra mistrovala, ale vobtáhnout vo love, na to neměla grif. Klapem tedy provětrat kostru, hafo ševelíme, a nasáčkujem se do kirchu. Vypařily sme lampu červa a klavírovaly kde v Brnisku dáme další scuk. Ve šlusu sem vtruknul za ní do Bástru, štykl vod Prýglu kde vegetíme na čoklí biflu v chechtu už 19 jařin. Jako rasken nebóchám, a jak kéma hodí drát, naklapem traťůvkó na frajplac pod lípu, do čochu u Betálný zobky, co na zeď načmrndali Fanóše Kocourků s Rudýnkem. Jak tak voplodňujem róry, šlukujem, a taháme škopky, aufpasujem funglovky co lajfka vymákla, a co je v gébišu. Prndáme taky vo zonkách co v zobce jódlovali borci s klofnama. Hafo z téch chorošů déchá už v osadě havranů nebo zagrébovalo do sna. 

A jak raky sypó pinklovi fajrunt, kanagom lepička, a kysat..

Tak zdařec, než padne víko.


 Slovníček: 

Stalinova brázda na flaksu =  pomník na letenské pláni v Praze ( už zbouraný ), Stadtleben = život ve městě   (německy ),   Čučkov = Vidonín,   Vé eN = vysoké napětí,   Herr je! = pane bože ( německy )                

 

.


Přesun na začátek strany


poslední úprava 16.02.2018  /
(c) 2018 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@hantec.cz