BRNO

Skok na hlavní stranuPošta - napište mi

Brněnské podzemí

Pod Brněnskými ulicemi se údajně nachází hustá spleť podzemních chodeb, chodbiček a starých sklepení. Nejhustší síť je údajně v části Špalíčku, Zelného trhu, Mečové ulice a na Starém brně. Momentálně nevlastním žádnou mapu, ani nevím o žádném vstupu či výstupu z těchto podzemních prostor. Pokud někdo tyto podklady vlastníte, nebo víte nějaké podrobnosti, ozvěte se mi.

Ale přece - alespoň jedna zmínka, i když poněkud tragická........
( zdroj: ROVNOST )

O tragédii na Pekařské ulici v Brně se v roce 1976 oficiálně mnoho mluvit nemohlo, přesto propadnutí pětačtyřicetileté ženy a její zmizení v podzemí vzrušilo celou republiku. Méně je známé, že se nakonec její tělo podařilo nalézt.
Marie BARTOŠOVÁ prodávala společně se svou tehdy devětačtyřicetiletou přítelkyní Boženou RUSIŇÁKOVOU květiny ve Fakultní nemocnici u Svaté Anny. Osudnou neděli právě stály na tramvajové zastávce před nemocnicí, když se část ostrůvku a sousední silnice propadla a v podzemí zmizel dvaapadesátiletý Miroslav. Většina svědků si již nevzpomíná na přesné okolnosti - paní Marie zřejmě chtěla muži pomoci, ale i jí se probořila půda pod nohama. Po chvíli, kdy se snažila křečovitě držet všeho kolem, zmizela v kalné vodě na dně stoky. To bylo naposledy, kdy ji kdo viděl. Druhého postiženého vyprostili přivolaní hasiči, kteří také okamžitě nechali uzavřít v okolních domech vodu, elektřinu i plyn. Znovu je pustili až po mnoha hodinách. Tramvaje ještě dlouho jezdili po ulici sníženou rychlostí.

Tragédie na Pekařské - zraněný muž a záchranáři na místě neštěstí
 vlevo - pan Miroslav ktarý se propadl do podzemí, vpravo - záchranáři večer po události před vchodem do nemocnice

Co se vlastně tenkrát stalo?

Okamžitě se rozběhlo vyšetřování toho, co se stalo. Na Pekařské osudného dne prasklo šestnáctipalcové vodovodní potrubí z roku 1872 a vytékající voda poškodila kanalizaci a probourala se do dosud neznámých sklepních prostor. Ve vodárnách sice zjistili pokles tlaku v potrubí a snížení hladiny ve vodojemech, ale do čistírny odpadních vod žádný zvýšený příval nepřitékal. Začali tedy v terénu zjišťovat, co se děje. Mezitím již voda zpod vozovky odnesla na tři sta metrů krychlových zeminy a vytvořila dutinu, která se tlakem shora propadla.

Pátrání po ztracené.

Když alespoň částečně opadla voda, začali pracovníci vodáren pátrat po nezvěstné ženě. Jen málokdo již zřejmě věřil, že ji najdou živou, chtěli ji však alespoň důstojně pohřbít. Vytěžili zeminu až do hloubky osm metrů, pomocí speciální techniky zkontrolovali cestu až k modřické čistírně odpadních vod, ale tělo nenalezli. Po deseti letech policisté spisy k případu skartovali a Marii BARTOŠOVOU prohlásili za mrtvou.
Manžel ztracené ženy se obrátil na tehdejší vedení města a městské vodárny se žádostí o náhradu škody a příspěvek na vybudování památníku. Dostalo se mu striktního odmítnutí.

Rozluštění po osmnácti letech

Po šestnácti letech, v roce 1992, nalezli dělníci při odstraňování divoké skládky u kanalizační výpusti na Kšírově ulici pozůstatky spodní části lidského těla. "Původně jsem si myslel, že se jedná o pozůstatky některého ze zrušených hřbitovů," říká kpt. Jiří KRÁLÍK z pátrací skupiny Městského ředitelství Policie ČR v Brně. Situaci komplikovalo pouze to, že dokumentace k případu již neexistovala. Pouze v hromádce fotografií z nevyřešených případů, tzv. pomníčků, zůstal nic neříkající portrét paní BARTOŠOVÉ.
Nastala mravenčí práce, kdy kapitán KRÁLÍK se svými kolegy musel znovu prohledávat dokumentaci, shánět pozůstalé a známé. "Pozůstatky se nám podařilo identifikovat až v roce 1994 podle zachovalé části kalhot s atypicky tvarovaným klínem," vzpomíná kapitán KRÁLÍK. Případ uzavřeli na den přesně osmnáct let po tragické události.

Omluva města

Po listopadu 1989 se k případu pozitivně obrátilo i město Brno. Ve spolupráci s manželem Marie BARTOŠOVÉ intalovala radnice na blízkém domě pamětní desku, která připomíná tragickou událost. "Vedení města Brna projevuje svoji účast nad touto tragickou událostí, ke které došlo nečekaně a v důsledku lidské lhostejnosti," hlásá nápis.

Pamětní deska paní Marii BARTOŠOVÉ na Pekařské ulici v Brně
pamětní deska  na domě na Pekařské ulici připomíná tragédii

Opakování tragédie nelze vyloučit

Tehdejší Vodohospodářská správa po nehodě okamžitě odstavila porušené potrubí. Kanalizace v této ulici sice patří k nejstarším ve městě, ale je v poměrně dobrém stavu. "Mnohé jiné stoky jsou v podstatně horším stavu. Z 850 kilometrů odpadních je jich přes osminu v naprosto havarijním stavu, další by také potřebovaly opravu," připomíná ředitel kanalizační sekce Brněnských vodáren a kanalizací Oldřich Kůra. opravy by stály několik miliard korun, ročne však BVK dostávají z rozpočtu města na rekonstrukci kanalizací kolem padesáti miliónů korun. Metr obnovení velké stoky stojí až osmdesát tisíc korun. První stoky pocházejí z roku 1882 a již tehdy dělníci šetřili cement, takže se postupně bortí a vlivem současného chemicky agresivního odpadu se jejich stěny rozpadají. Ještě horší situace mnohdy nastává u kanalizace ze 70. a 80.let.
"Při nedostatku financí nejsme schopni opravit a rekonstruovat všechny porušené úseky. Opakování tragédie tohoto typu nelze nikdy vyloučit," odpověděl na náš dotaz ředitel Kůra. Věřme, že se hrůzná událost nezopakuje...

Přesun na začátek strany


 poslední úprava 20.04.1999 / Vytvořeno a optimalizováno pro Netscape Communicator 4.06 / 800x600 / CE1250
(c) 1998 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@hantec.cz